|
V Domě kuriozit a zrůd byla vystavena černá kostka. Když se na ni člověk podíval z jedné strany, tak viděl černou kostku, ale v okamžiku, kdy ji pootočil, uviděl zase jen černou kostku. Byla to právě ta obyčejnost, která byla - mezi vší podivností -, tak moc kuriózní.
Lidé ji však pořád otáčeli a hledali na ní něco podobného tomu, jako u toho kvádru, ze kterého se při pootočení vyklubalo klubko ocelových tyčí. Marně otáčeli a marně hledali podivnost tam, kde nebyla, tak dlouho, dokud se jeden muž neovládl a ve vzteku ji hodil z okna ven, na trávník vedle vchodu.
Kurátoru Domu kuriozit a zrůd pak celé dny truchlil nad takovou ztrátou, moc dobře totiž věděl, jak mu tato černá kostka v jeho sbírce chybí, nikdy ji však při cestě do práce nezvedl a nevrátil zpátky na bílou polici; vždyť to byla obyčejná černá kostka!
|
