suknička kouká ji pod víčky

pod hlavu dává si střevíčky

podpatkem špičatým nahoru

nědělní mši zpívá na chóru

mdlé oči její nezavlaží

nové příchozí na zápraží

zrdcadlu svému rozmilému

otázku vrací o svém jménu

za závoj skrývat se nemusí

pod lásku kadeře roztrousí

do nekonečných okamžiků

cestou jde svatou bez poutníků

pátků se neptá jak nazpátky

schovávat nevinnost za vrátky

než měsíc dá si do úplňku

probdělé noci bez posuňků

schoulená do náruče svojí

žízeň svou touhou neukojí

ke svému Bohu nejbližšímu

modlitbu skládá plnou rýmů

stříbrné šaty dnes zapla si

knoflíčky hrají si s nebesy

na cestu vydala se drahá

milenka neznámého vraha