Ve stejném prostoru

jen v jiném čase

zakláním hlavu

k mohutné kráse.

Vysoká věž

vzpomínkám stíní

vše je tu blízké

jen lidé jiní.

Na hradním nádvoří

slyším tvé kroky

odmítám připustit

všechny ty roky.

Podivný pocit

z nešťastné touhy

obviním život

že je tak dlouhý.

Magickou větou

vracím se zpět:

Výprava další

v čtyřicet pět.