|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Začíná maškarní rojení
Strom za stromem kvapem svléká šat
v touze hrát škálou nejkřiklavějších tónů
/bontón zde ukrást co nejvíc slunce pro sebe/
než vítr prudce zazebe.
Všechnu tu nádheru servat a rozevrat
pod nohy houbařům bloumajícím
až zetlí žalem, stromy opilé.
Slunce, co nese mlhavý chlad,
touha usínat....
Co zbývá víc?
Taktéž upadnout do snění.
Vše se mění ve fádní pospolitost.
Už jenom lítost roztírá pavučiny
a klade stíny na zbytky maškarád
vítr si s nimi může hrát na slepou bábu;
necita, rozírá chlad;
je čas jít spát,
je čas spát...
|
|
|
