|
Letí krásně volným pádem k zemi cihla
přemýšlí co kdyby se ničemu nevyhnula
padá a pomalinku se při tom otáčí
dvaadvacet pater ji k dostatečné rychlosti stačí
vzhlížím vzhůru a vidím nedokonalý kvádr
uvědomuji si že by mě za pár setin zasáhl
jenže je tak krásně uvolněný a má barvu cihlovou
teď už ani varovné výkřiky stavařů mi nepomohou
tak nepravidelný a přesto snad geometrický tvar
padá nádherně jako by si s ní někdo hrál
tahle chvilička byla krásnější než vše dosud
asi takhle originálně zemřít byl můj osud
|
|
|