|
|
|
Jeden den Autor: kaulik (Občasný) - publikováno 17.6.2000 (00:25:35), v časopise 20.6.2000
|
| |
Jeden den
(Ráno)
6:40 (přesně). Hroznej zvuk. Každej budík zní hnusně. Ale tenhle elektrickej dvojnásob … je dálkově řízenej … prej z Frankfurtu … nad Mohanem. Groteskní představa. Neviditelný vlny z antény ve Frankfurtu lezou lidem do jejich postelí a způsobujou husí kůži. Miliónům lidí … dva tisíce kilometrů kolem dokola.
Novej den je tady. Oční víčka jakoby věčně patřila k sobě. Žaludek se také neraduje. A v uších kvílí vzpomínka na zvuk budíku. Vybavuje se mi rachitický lektor podnikového kurzu „Pozitivního myšlení pro vrcholový management“. Představuji si, jak tento neurotický člověk stojí v ranní rose při východu slunce a radostně vítá nový den. Obraz více směšný než inspirující. Podnik vyhodil zbytečně peníze. Prostě nemám pozitivní myšlení. Zejména ráno. Jediný co by mi v této chvíli způsobilo potěšení je zůstat v posteli.
6:45 (přesně). Znova začal ječet budík. Každejch pět minut ta bestie kvílí dokud nevstaneš. Kdyby někdo z toho Frankfurtu viděl do všech těch postelí. To by musel bejt hroznej pohled. Rozlepuju oční víčka, ale stále spíš po hmatu vyrážím do koupelny. Pohled do zrcadla mi jen potvrzuje, že tělo je obrazem duše.
Několik okamžiků klimbání na záchodovém prkénku už nic nemění na tom, že čas spánku a nevědomého odpočinku je nenávratně pryč. Někdo bouchá na dveře koupelny. Lektor pozitivního myšlení je určitě bezdětnej. Nebude asi ani ženatej. To se mu to pak pěstuje pozitivní myšlení.
Nedá se nic dělat, začínám se smiřovat s krutou realitou novýho dne. Z dětskejch pokojů přichází strašnej řev. Prej hudba. Navěsím na sebe uniformu úspěšného mladého manažera. První ranní pusa manželce je cítit acetónem. Lakuje si nehty. Vyndávám telefon z nabíječky a chce se mi řvát: „Ne, ne, ne … takhle přece nechci žít!“ Neviditelnej naviják mě ale už táhne k autu. Překročením domovního prahu se ocitám na veřejnosti. Automaticky přidávám grimasu moderního muže dnešních dnů (s pozitivním myšlením).
… pokračování někdy
|
|
|