Stovky hlasů

prostorem zní.

Jak tóny v kontrabasu.

Řvou  za okny očí

a mlčí uvnitř.

Klíčkem pootočím,

pak obracím se zády.

Tobě vstříc

co bez parády

levných šminek,

mlčky venku svítíš. 

Co od vzpomínek

okenice očistíš

a hlas tvůj

v pokoji mé duše 

stěny ozdobí