Na Plaça de Catalunya obři na bruslích

krouží vjíždějí rychle do přilehlých ulic

vracejí se a přinášejí sklonek dne

červánky

romanticky se šklebící hejna školáků

 

Pomalé kouzlo tance tebe od tebe

kterou znám věčnost

a slabou chvíli než zhaslo slunce

doteky posunek dlaní záře

vůně káv a parfémy...

 

A ty mi z tmy

a ty mi z tmy:

 

Když půjdeš dolů dojdeš svého moře

zvykneš si na řeč probleskující jak plamen

pohostinnost náhlých setkání

když půjdeš dolů sejmeš stesk a tíseň

ze tváře ztracené uprostřed Evropy