slečno, smějte se za mě, já už nemohu..

v kadani na rohu

je úplně jiná hospoda

nežli ta

ve které jsem byl

vstoupím

na stole zastřelený puškin

-      co je mi do toho?

ptá se fistulí lermontov

a čistí učebnicí fysiky

svrchníky vejdouvších

tady bude dobře

ptám se imperativně

a poroučím si raději silné pivo

(dát si desítku je jako jezdit na letních táborech trestná kola)

chlapi si sednou

objednají

a hned vecou

-      ty mi chceš říct, že avogádrova konstanta se v zakřiveném prostoru nemění?

odběhnu od rozdělaného puškina

-      chlapi, serte na to

jenže od třech třešní automatového zátiší slyším

-      čas nikdy nebyl vektor, ty debile!

-      chlapi, serte na to, bude průser

a odbíhám k platinové brunetě na bar, která objednává panáka za pohled

byť jen letmý

-      bavte se raději o práci

ten večer jsem odešel

zahalen učebnicí fysiky

zatímco lermontov

tavil hvězdám pověst

v podpaží

nedopnutého svrchníku