|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
ani se moc nebránila. vražda? ne, proboha ne. prostě jsem jí už začal mít plné zuby a ona byla tak hodná a měla pochopení. cynik? ne, to ne. tedy, trošku možná jo. všichni tam musíme - znáte ty omluvný kecy. jsou povinnou výbavou všech krimi. ale já stejně nejsem opravdový zločinec. jen jsem už neměl náladu. na ní. a to se stane každému. vlastně jsem se bránil, když tak blbě vypadala. a některé věci se prostě nedají omluvit. je to jako přílišná žízeň a sklenice je po ruce.
a už pár dní, a ještě mi nechybí. proč by taky. a když už jí nemáte, tak co? na zdi vám visí obraz, a proto ho vidíte i když tam už nebude. vidíte tu vzpomínku v sobě. a já jí vidím taky tak. takže normálně bych neměl mít tu náladu, ale tam kdesi uvnitř zůstala. mám a nemám ten její obraz v sobě. netuším sice kdy se objeví nějaká jiná, ale zatím vůbec nemusím. kolik takových nálad může být? jednu jsem zabil tuhle v pátek a další zatím nikde. já si počkám.
|
|
|