Protestní píseň pivních půllitrů

Pozdní podzimní páteční podvečer. Pološeré pohostinství „Pod palcátem“ provoněné pivařům příjemným pachem.

Porcelánová pípa plní  pilně půllitry proudem pěnivé pivní pochutiny. Při pátku pingluje paní Petruška Pěnkavová. Pohledná, pěkná, prsatá, pracovitá. Především pak povídavá.

Půl páté.

Právě přichází pan Přemysl Podradský, padesátiletý pracovník Plzeňského pivovaru PRAZDROJ , pětkrát potrestaný pro příživnictví popřípadě potulku, pravidelně pijící patnáct piv, proložených pořádnými pěti prcky pětašedesáti procentní pálenky.

„Pojďte, pojďte , pane Podradský, pozdraví pana Přemka Podradského prostořeká  Petra Pěnkavová.

„Pic, Přémo!“, přivítá Přemka parta pivorádů posazená pod překrásným parožím patnácteráka,

položeného před podzimní polovnou pytlákem Palivcem, pověšeného přesně proti pípě.

Paní Pěnkavová přináší pět půllitrů pokrytých překrásnou pěnou.

„Pánové, prosím, popojedem!“

„Petruš, pojď posedět, pošli panáky , pak přijď popít.“ poškádlí Petra Pěnkavovu právě přicházející pan průvodčí Pepa Půlčík.

Přemysl Podradský poočku pokukuje po půllitru. Pohyb pravačky přesto pražádný. Pohlédne přes pulitr proti průvodčímu Půlčíkovi, pak poposedne.

„Posraná práce“, pronese.

„Petro, přineste prosím pořádně prohřátou pórkovou polévku, pepř, pěkně propečené pečivo, pořádnou porci poličanu, přihoďte prosím pár poněkud pálivých paprik,“

Potom pokývá pravicí, poté potichu promluví:

“P ánové,“ praví partě pijanů právě pozvedajících půllitry, „pánové poslouchejte prapodivný, podivuhodný  přesto pravdivý příběh.“

Pivorádi poposednou  poblíž Přemkovi pozvednou panáky , poté poškádlí pajšl prckem peprmintky. Pak prohodí: „Povídej, Přémo, povídej“

„Pánové, poránu procházím parkem poručíka Pišvejce. Pod paží pytlík pomerančů. Procházím podél plotu před prodejnou Prima plus. Pojednou padám. Pánové, padám přímo pod pláňku plnou pěkných provoněných polozralých plodů. Podvědomím proniká pískot. Protivné, pronikavé píštění. Pokukuji po příčině pískotu. Považte, pod pravou paží pochoduje prašivý,  prošedivělý potkan. Pojednou přibíhají potkanovi přátelíčkové. Pískaje PÍSEŇ PRÁCE  pochodují podél položené pravé paže. První, pátý,patnáctý….padesátý.  Pánové , považte- padesát pochodujících pronikavě pištících prašivých potkanů pravděpodobně plných parazitů. Pánové padesát pochodujících potkanů porazí pořádného pijáka. Potkat pět potkanů, prosím, potkat patnáct potkanů – pánové- provokace, povídám přinejmenším provokace proti pití piva . Pánové, padesát potkanů, potkat padesát prašivých  pochodujících potkanů pískajících píseň práce připomíná právě propuknuvší protialkoholické povstání.

   Proto, Petro – právě proto – pěkně prosím , pivo  pryč!!!!

Přéma pije, pouze PITO !!!!“

Pivorádi pozvedají pivečko:“ pivorádi, povstaňte,  popojedem!“

Pivnici „Pod palcátem“ proboucí písně pivorádů popíjejících pivečka proložená peprmintkou.

Půlnoc.

Pronikavé :„Pánové , padla, platíme,pěkně pomašírujem pod perutě protučnělých paninek.  Petra Pěnkavová probouzí poloopité pivorády , počítá, přebírá  peníze.

Půl, pět . Počíná poklízet. Poslední potácející  pijácích prohlížejí  polovypité  půllitry. Poté pozhasíná, pozavírá, přehodí přes plec pletený pulovr . Pospíchá pryč  podloubím  Palachova předměstí. 

Pohodový poklid provoní pohostinství.

Pouze před pípou postavené propláchnuté půllitry prozpěvují potichu prazvláštní píseň:

„ Pan Podradský – povstalec -

pije PITO – PITOmec!“