Odpoledne, vesnická hospoda, smějící se chlapi,

starý český filmy v televizi

a já odhazuju předsevzetí,

kupuju si červený Sparty, objednávám pivo,

kouřím, lokám z půllitru,

poslouchám poklid venkova,

zřím na ty známý příběhy

a přitom si krasosmutním,

jen tak veselolehceopile.

Nemuset tak z tý hospody

a vod tý televize

nikdy odejít....

Schovat se do svýho

krásnýho falešnýho ega.

Ach jo.

Můj Egounku.

Zústaň se mnou aspoň

ještě malinkou chvilinku.

Aspoň vteřinku mne schovej.

Před sebou, před světem

a vývojem......

14.4. Léta Páně 2002