kameny kamení Na dně

strouhy raci      ryby      ptáci

při ohlédnutí zpět

Únava z prostátých tramvají

Kamení…     Večery prchají

bez varování Do šedých košů na zastávkách

vyrostlic krystalů

zabalené nic barevných pouťových bonbonů

Prostor k ponechání

prostor k zaplnění ?

kde jsou hranice plochy tvých

úsměvů      kde odtávají

naše hry

naše kry

ledovce      mnohých mlčení šeptají

za mými zády      Neslyším

ten smích ?

      nářek ?

  tvoje nic ?

Sbalená do prostěradel

chci ve tmě tušit víc