Miroslav Langer (Občasný) - 19.11.2002 > Hezky napsané - nejvíc se mi líbil ten konec "Těch deset minut ne, ale ta slečna ano...". Ale celé mě to zaujalo, zajímavé paradoxy, zvraty. Kdesi v jedné třetině jsem začal ztrácet přehled o tom, jestli ještě mluví ten první, nebo ten druhý - a asi ve dvou třetinách mi to začalo být jedno 
a vůbec to celému textu neuškodilo.
Hned na začátku mi přišel "pomalý jazz" trochu všední ve srovnání s "líným cigaretovým kouřem", tam bych si troufl na nějaký zajímavější obraz (což je samosebou jinak jen prkotina).
Ale (ach jo...) už potřetí dnes musím povzdechnout nad češtinou... 
