Vteřiny
stékají po kříži
na řetízku
ředím je hodinami
dokud z nich nevypadne
poslední
zrnko písku
nejsi tu s námi
a směješ se
pouze z rámečku
opařím svět
i vzduch
kávou z hrnečku

Až splasknou puchýře
chci zkusit zda bolí
u kuchyňského stolu
stisknutí kohoutku
na pistoli
a polykání kovu

Ne!
Vteřiny hyzdí okamžiky
svazují raněné
obvazy
a křížek na řetízku
tiše zacinká
utichnou všetečné dotazy
až na jeden

Tatínku, kdy přijde maminka?