|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
I.
Už jsem vás viděl chodit,
už jste šel.
Vám není do skoku, že?
Celý jste se prolomil do větve. Tak táhle, křupavě.
Kolem se zužuje měsíc a
pot stéká z horizontů do mělkých moří –
Je jedno, co je, je-li.
Už jsem vás viděl jezdit v křesle.
Tenkrát jste se na mě usmál.
Bylo vám do breku-
II.
Hodiny stojí
- tikot vzdálených chtíčů
k nezastavení ubíjí prázdnou předsíň.
Dva průzory do vedlejšího bytu.
Pane, jste šmírák!
V koupelně zařídil hřídlo slasti.
Dvě nahá prsa, nohy, ruce.
Slepota.
Hodiny stojí.
Zvonkem zatřást jednou za čas. Mám pocit,
že tu někdo musí být.
III.
Vtělesnění soumraku –
Jsem tentýž jako včera.
Vždycky se setmí.
a blíž
se k ní nedostanu.
Jsou to už roky.
Římsa.
Horizont.
|
|
|
