invisible (Občasný)

Přemýšlím, zda má smysl interpretovat něco, co každý stejně vnímá po svém.

Ber to třeba tak, že báseň je svého druhu zrcadlem.

/A jako zrcadlí vodní hladiny, i ušlechtile leštěné stříbro, i básně mohou být různé. Ta tvář, kterou čtenář spatří, je ale vždycky stejná - jeho vlastní... Byť ji místy pokřivily nerovnosti zrcadlící plochy, to ostatní zůstává.../