|
|
|
|
|
|
| Martin (Stálý,Redaktor) - 8.12.2002 > Janahe> Tos mi připomněla jednu příhodu s tou hlavou ve stromech z Prokopského údolí. Takto jsem tam před nějakým vícerokem honil mezi větvemi sovu. Svítilo slunce, byl den, ale ona byla i tak čilá. Vždycky, když už jsem ji měl na mušce a jen cvaknout, přelétla dále. Tak jsem už pěkně nadával, z těch křovisek jsem byl už podrápanej do krve a když se mi ji konečně podařilo vyfotit, vítězně jsem zařval do toho ticha lesa: "Mám Tě potvoro!" a svěsil fotopušku s oddychem konečně k zemi. To jsem hned bledl, stál jsem totiž u jakési opuštěné lavičky a tam seděl zády ke mne v tom nejlepším jakýsi párek. Prostě zařval jsem tu nepravou větu v nepravé chvíli, ten mladík se ihned prudce otočil a zabořil do mne vzteklé překvapené oči. Nezbylo než s promiňte zmizet rychle zpět v houští, co jiného, jednou o tom si říkám musím napsat povídku, prostě ze života:-)
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|