"Žebráci"

 

Život zdál se mi překrásný

vidíce něžňoučké krásky .

Když s dívkou svou chtěl jsem se milovat,

jen z čisťoučké jiskrné lásky.

 

Však záhy stalo se jak řek by pan Gellner:

"V rozpuku života zhořkl mi svět."

O tom co hořkého zjistil jsem,

já zkusím vám povědět teď.

 

Prvně nás vášnivě vlákají

do okovů omamné něhy

A když už skáčeme jak pískají,

tvrdě nás přišlápnou k zemi.

 

My žebrácké loutky a ony loutkaři.

Jak ošklivě zní tato věta!

I po mně šlapali na prknech,

v tomhle tom divadle světa.

 

Tak tohle je podle vás láska?

Tak tedy dost!Už nechci!

Znenáhla to tak vypadá,

že všichni jsme jen slepci.

 

Avšak-"Naděje umírá poslední."

A z nudy a samoty bolívá hlava.

Zkusím si stoupnout zas na nohy

zoufale věřím:Snad už to bude ta pravá.