U zídky se psím vínem

přeťatá sluncem a stínem

prostírá se země z písku

s prkennou hranicí ze tří stran

na čtvrté, půlnoční straně

cestička z kulatých dřevíček

vede až k hlavní bráně bran.

Za ní je pevná tvrz z báboviček

a v tvrzi v komnatě z oblázků

smutný a tak trochu zakletý 

pláče černý rytíř pro lásku.

Přísná stráž

asi na kuráž

dá si limonádu

pak vezme za kliku z uschlého klacíku

a přez most ze žlutých stébel trávy

za mýtné v ceně jedné Tatranky

smí vpustit princeznu do branky.