STOP

Ty slzy do očí vháníš mi zas a já proklínám všechen ten čas.

Všechen čas, kdy mé oči Tě viděly a uši slyšely Tvá bolavá

slova. Já černé klapky na oči přikládám si a do uší strkám

své prsty, abych neslyšela a neviděla Tvoji andělskou tvář.

Hlas se mi chvěje, ale dost zřetelně křičím STOP. Ty v očích

slzy máš a já svoje slova proklínám. Proč ty slzy? Proč ten

pláč? Spletla jsem se v Tvých citech ke mně snad? Ty mlčíš

a pláčeš dál. Objímáš mě a já sama sebe se ptám. Je snad

o co stát? Tvoje vůně do nosu mi proniká a Tvé slzy máčí

mně rameno. Nemůžu se pohnout doleva, doprava ani zpět…