ještě vidím stopy na podlaze

ještě se tvé oblečení

na ní jen tak povaluje

a ty...

se mnou

dotýkáš se míst

která nikdo nezná

zanecháváš suvenýry

lacino

v neprobádaných siluetách

"jsme doma"

oba

mlčíš

máš zavřené oči

pozastavils čas

na pár chvil......................já se fakt zamilovala!

za přestupní stanicí

v pavilonu tučňáků

ocitla se samota

vystoupit se bojí

z nástupiště hledající

mířící k lásce

jedoucí kolony němých masek

ohluchlých tváří

beze stopy

na konečnou

pro trochu lidského štěstí

postelové království

obklopené vzdechy

s pointou nového jara

tak rozdrceně

odevzdaně

pro konce v nás

pro pár doteků

jež se zdají tak mocně léčivé

za nekonečně krásný orgasmy

pro smělost...na konečnou

tak mi tu znějí slova...když budeš zlobit, tak pojedeš "na konečnou",

výstup, nástup...dveře se zavírají

a je mi smutno...

jako máslo

stloukaná

do hmoty, kterou ty chceš...

přes to nejede vlak

a co já?

lásko,........miluj mě takovou!

v rozpadlých srdečních svalech, svírá se láska...