Jsi začarovaná a pro mne nenalezitelná,
kdybych se rozkrájel na kousíčky,
nemohl jsem Tě najít....
Jsi pro mne nedostupná,
jsem nasáklej prokletím,
chodím po špatnejch cestách,
dívám se na divný místa,
bloudím jako bezbranný tělo
v temný jeskyni....
Svíčky už vyhořely
a můj bezútěšnej strach
plodí vzteklou agresi
vlastní bezmocnosti umělýho světla
uprostřed nákupního reje davu
předvánočních ženoucích se lidí
obchodního domu.
Nenašel jsem Tě,
tolikrát jsem Tě nepotkal !
Moje duše čeká na pohlazení......
Předvánoční.
8.12. Léta Páně 2002 |