Můj svět zahalil šedomodrý stín.

Vše, co kdy mělo smysl,

Ukrylo se do rohů a koutů.

Má někdejší radost z žití zahalila líce,

myslel jsem, doufal jsem,

chtěl jsem jí alespoň hledět do očí.

Čím to, že se vše zdá tak marné?

Že odvrátí se od vás vaše vlastní tvář?

Jak jsem jen bezmocný,

slabý a nezkušený,

jsem jako dítě,