|
Šel zase po tom samém poli
tentokrát ale s bolestí zubů
v zádech, v obličeji, v kloubech
prostě šel jako pochodeň
Na sídlišti se děly horší věci než minule
řev, nářek, pištění
to vše a nejen to doléhalo až sem
jenomže v cizí řeči
nic z toho ho nenechalo chladným
ale bylo to lití oleje
do rakve před kremací
pole bezzubé
otevřený hrob
requiem bez reproduktorů
kromě mě
To samé ve městě
bolest neustávala
naopak sílila
o vybydlené domy
které ji reprodukovaly:
v každém okně
aspoň jeden bolavý zub
paradentóza zdí
zánět ve sklepě
v kuželně bez oken
se zamřížovanými muži
mohlo hořet a nejspíš hořelo
ale on - myslím - slyšel
jen rozrážení kuželek
Jediné na co dokázal pomyslet
bylo počítání - přemíra bolesti
bolest, kterou nelze lokalizovat
ale jen sčítat a násobit
jediné co dokázal číst
nebyly myšlenky
ale rentgenové snímky
maminky
Kdo tedy chybí?
ženy - ležaté osmičky
jako rukojmí v supermarketu
za tržbu a zlaté zuby
mimochodem
každý zubař tu má nějakou praxi
ale žádnou ordinaci nevidím
musí se dojíždět na vesnici
tedy k porodní bábě
na návsi skomírá jediná naděje
ta svítí i ve dne
nejde to minout
ani se nedoptat
netřeba se objednat
stačí se obrátit na sebe:
V e d e t a m d l o u h á f r o n t a l i d í
z a č í n á t a d y a k o n č í a ž t a m
u d ě l á š p r o s e b e p r v n í p o s l e d n í
z a p ř e d b í h á n í s e s t ř í l í
v s t u p u j e p o j e d n o m
a j e s t l i p a d n e t m a n e b o m l h a
p o s l o u c h e j p r á h b o l e s t i
našeptávaly zuby moudrosti
a země pod nohama
zarytě mlčela
a v duchu počítala
| 
