Omyl
Chodím po ulici a padá soumrak
Lehký jarní vzduch protéká mým tělem
Tehdy jsem chvíli šťastná
I když spím s nepřítelem.
Noci jsou studené a temné
Světlo mé hvězdy každým dnem bledne
Ta hvězda zpívala mi o štěstí
Teď odešla, už nezáří, mrtvě spí.
D vakrát vstoupila jsem do řeky
A tys mě jak ostrov dvakrát zachránil
Přesto temný proud mě dvakrát vyhledal
A z ostrova toho dvakrát smyl.
Já nepůjdu už po třetí
Nepoznám více štěstí toho
Ležet na břehu jako v tvém náručí
A proplétat prsty trávou z vlasu tvého.
Když ohlédnu se přes rameno
Vidím dříve neviděné
Ten ostrov byla láska
A tys byl ten temný proud. |