VNITŘNÍ CTNOSTI

občas mám místo rukou

ostré supí hlavy

klovu se do těla

        trhám cáry                                           žeru maso

                            jsem poodkrytá mršina

hlasitě rozkládající se TVAR pod levitujícím hmyzem

v žaludku mi žadoní rozdrobená těla kristů

            přetéká víno

                             a pod levou bradavkou vytetované inicialy          - už ani nevím koho

připomínají,

že jsem možná i kdysi TOU-žil

                   odfláklé
                            †

                  krovky kněžských felací

                                       topoří  krucifixy                                       co místo mrkve sněhulákům  tónují tvář

                                &

drze se mi v mysli vlní

                puknutí panny

             roní krev tak laskavě

přesto ví, že už nebude stejná …

rány které nezarůstaj

             nejsou vidět

usazují se v koutkách

                 jako týrané povídky

           jen pod nehty zůstanou zhrudlé růže

povyhaslá jezírka bolesti

                              ... a tupá daktyloskopie

                                                                       trvám na nepřesnosti dabovaných dialogů

                      chci hledat tu nedokonalost dálkových hovorů

                                                                                    a povytáhlé cévy tenkých kůžiček …

mám to uvnitř

v labyrintu plytkých ctností

                             přibitých na nástěnkách stomatologických zpovědnic

je to už dávno …

          zhřešené dopisní papíry

korodují ve veřejných kalužích

                    do slinících kašen křičím !!!

kacíře ze známek

NEVYMAŽEŠ