|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Čas je z vran můj most
mezi, kde jsem host
a kde jsem, snad tam.
A neviditelně bolí
cinkot ráno z polí
podkov boty mám.
Marně hledám břeh
stínů, pachů v zdech
a voní cigarety.
Sen jen jiné bdění
rty v mlhu vymění
oči za planety.
Pod víčky je země
díváš se jak za mě
to myslíš na anděly.
Zametám svůj popel
prach zastýlá postel
venkem potemnělý.
Měsíc prostřel znova
Poslední večeři pro dva
v ní za rybu jsem.
A poznáváš mne v ústech
mé bílé maso v kostech
chutnáš jazykem.
|
|
|
