Pro fyziky
na hradbách snů vyhlížíš obzor
koleje se ztrácí v úběžníku
hladím tvou kůži
lovím citlivá místa
chci pochopit zrození
v nekonečnosti okamžiku
doteky v klíně
sladké kapky rosy
vnímám tvé vzdechy
a kdesi
na hranicích vesmíru
oddělí se světlo od hmoty
uvolní se skrytá touha
temná energie
co pohání velký třesk
a rozepne se do celého těla
doznívá reliktní záření
svědek předešlého
polibkem dole pod Venuší
vracím tě na okraj vesmíru
kde z podstaty nicoty
zrodí se vše znovu
---------------------------------------
| 
