Báseň vytažená z prózy "Slavíci co neumějí zpívat ", ať si počtou i ti, co dávají přednost poezii

 napadne mě, čím jej potěším, - před očima mi vyskakuje estráda slov, podepisuji se, pomalu a táhle, a v každičkém milimetru mého jména rostoucího na papíře je jedno slovo, jeden verš:

Prst, malíček levé ruky,

ztracený při sekání dřeva,

zapustil kořeny

v truhlíku na okně,

Vyrašil výhonek,

… plastovou konývkou s odměrkou na boku

zalévám rostlinku

s žil vlastní krví,

Kdo žije, hladoví,

po chutích života,

...tu

z kypřiny vykvetla,

od zápěstí ruka,

Dlaň a pět prstů

hladí mě po tváři,

stírá mi slzy

a z duše žal,

Ve světě ze zlata

komu se podaří

číst v dlani nezištné:

 mezi láskou a zlem se netýčí val,

S tmou květ v pěst zavřel se,

… teskním,

proplétám prsty,

modlím se k Bohu,

Až v pozdní noci,

Bůh mému snažení praví,

že k úspěšné modlitbě chybí,

jeden prst malý,