VONA GROARKE (*1964)
Irská básnířka žijící v poklidné atmosféře u sousedů v Manchesteru v Anglii. V roce 2004 vydalo zblovské nakladatelství Opus – Kristina Mědílková výbor z autorčiných počátečních sbírek v trio pod názvem Vlastní cestou. Před několika měsíci se znovu na témže Opusu zaskvěla její knížka Spindrift, kterou Groarke v anglickém stejnojmenném originále publikovala v roce 2009 (to jsem se s partou nejbližších plavil do Irska až ke cliffs of Moher). Co značí její termín Spindrift? V úvodu knihy je to prozrazeno jako mořská vodní tříšť unášená větrem z hřebenů vln.
PÍSEŇ O LÁSCE
Tvůj email se mihotá
v mé schránce.
A tohle jsou tvá slova,
neodhadnutelná, klouzavá
pod konečky prstů
jako by se dotekem
dala aspoň
pootevřít.
*
Hned bych si tě položila
na kvetoucí vřes,
všechna léta mezi námi
jak plátno běloskvoucích prostěradel,
co nebylo a mohlo být,
vrátila bych bez váhání,
tak jako moře, co nosíš
na zápěstích.
*
Modřina na vlastním předloktí
mi vybavuje vzpomínku
na díru v tvém rukávu,
jíž bych ráda,
kdybych mohla,
prosívala všechen čas.
*
Záblesk mobilu
v dlani
je vzplanutím slunce,
v němž sedíme
a nasloucháme klábosení
hlasivek a kapradin
bez účasti hovadin
a v němž ti vidím pihy dozrát
v odstín shodný
s mým.
*
Co si jen počnu,
až jednou budu stará,
abych psala Píseň o lásce?
(překlad: Daniela Theinová)
|