Matka příroda

Na mém konci

ti co přežívají

nesou jizvy života

zákon smečky

          a Matka příroda

v těchto časech

fantastické posedlosti

           zohyzděná tvář

                            kolovratu slunečních hodin

v potrhaných křídlech

uvízla lhostejná dáma

            nedotknutelný zámotek

                                  kupolovitých vitrín

Tak nekonečně lidský jsi

když prosíš smrt

mé pošetilé já