Zatmění tmy a všude kolem čas, jež vede za ráno zhasínám polovinu světla, abych viděl že rty do rtů ještě se propadají a oči stínů jsou bez konce obrázkem jsi z druhé strany ledu kresba prstů v dechu na oknech když neudržím ruce na místě ani nelétat vstříc ptákům po tvé obloze snad několik jisker dosáhlo nebe když hořeli jsme jako růže a pak o plamen starší se zastavíme u další zdi v sobě proklejeme psy, kteří ve snu přinesli do bytu bláto zemřeme a narodíme se, aniž bychom si toho všimli neuvěříme v anděly a staré lidi, které nikdo nevidí a vzdáme se dětství, protože nám to říkají abychom prý byli šťastni
|