TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Hřbety knih
Autor: František Vyrut (Stálý) - publikováno 6.5.2013 (14:36:17)

čtenář elle - 13.5.2013 > Knihy v hromad natřískány mne taky tahá za uši oči už jen pro ten prostý gramatický fakt, že hromada je rodu ženského, takže tvar hromad je pro 2. pád množného čísla, zatímco předložka v se pojí se 6. a 4. pádem. Pak nevím, co jsou tisíce nekonečna, neboť nekonečno je abstraktní pojem, který označuje kvantitu (množství) něčeho, co je tak veliké, že nemá konec, tak jak by toho mohly být tisíce? A kam se to chtějí myšlenky vracet, když autor píše, že ve svou rodnou mateřinu? Mateřina totiž není podstatné jméno, nýbrž přídavné jméno přivlastňovací (viz Erbenova Kytice "...Snad že se najde dcera mateřina, jíž mile dech tvůj zavoní; snad že i najdeš některého syna, jenž k tobě srdce nakloní! ...") Úhrnem: Příliš z textu dle mého soudu trčí autorova snaha vyrobit báseň na téma "co knih bylo napsáno a jak málo se jich čte a jak málo lidí čte knihy". Text je zavalen slovy natolik, že ta myšlenka se v nich utápí. Na závěr technická: Pomlčka mezi slovy má být oddělena mezerami z obou stran.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + šest ?

Napsat autorovi (Stálý)