V očích ti běželi dva modří vlci viděl jsem poprvé, že není i je okolo stínů nás jako všech věcí jež soumrak přináší do pokoje.
Tam písčina postele a její vlny červotoč v pelesti započal čas tvá ústa jsou oheň a prsty trny když v růži propadáš té noci zas.
Své tváře bez tváří ztratíme v tmě ať nic ráno zde po nás nezůstane a v písku tak naleznem jen těla dvě k nimž šlépěje přichází nepoznané.
Jazyk mi jazykem tvým ještě hoří světlo již přichází obejmutí svítání prostory se v nebi tvoří vlas padá andělům do perutí.
|