Slova vyslovím,nikdo však neslyší,možná že můj hlas nezní dostatečně hlasitě a nebo jen hýbu rty na prázdno a zvuk uvízl někde hluboko uvnitř.A tak koluje mím tělem jako střep. Chvíli blízko mozku - cítím bolest ,chvíli v srdci a bolest je tu stále a někdy je jen někde v mích končetinách a já se od všeho oprostím (ale jen na chvilku). Tak ač bych rád,aby můj hlas o pomoc někdo zaslechl a pomohl mi, sem nakonec rád že jsou všichni hluší a já němí.A teď mě prosím omluvte jdu rozvinout monolog se svou duší.