Ač v rakvi uložen, dýchal bych,
teď vskutku srdce mé tlouci přestalo,
ač s ránem na lože se ubírám,
za noci temné, jak sýc zůstávám bdělý.

Ač vroucně miluji ji k zbláznění,
já radši zabil bych ji v nenávisti své,
ač s životem přichází souznění,
přec v morbidnostech nalezl jsem tu krásu.