Mladý básník hazardující se svým životem.
Prokletý básník, jak skvrna krve na oprýskané
omítce hřbitovního kostelíku, dívající se do
dálek barevných, tak vábivých a vzdálených...
Smutný básník, stále marně hledající svou
sivookou múzu, truchlící v náručích stovek
lehkých žen. Zoufalý básník zápasící s
okolním světem, jak raněný kolouch lapený
do pytláckého oka, bezmocně trpící...
Nadosmrti vyhnancem či prašivým snad?
On nechtěl se jím stát, však nikdo neptal
se, jak přeje si svou knihu psát.

Mladý básník v ošuntělém kabátu kráčí
potemnělým městem. Mlčí. Jen kalná říční
voda ho neustále láká. Tolik láká...