|
Dítko
Jednou, až za mnoho let
narodí se tvůj svět.
Malé dítě, ty jej nepoznáš,
kde mám dávku? se zeptáš.
Láska nebyla, byla to náhoda,
ty jsi za to nemohla,
tys ho jen donosila
a na fetu závislím udělala.
Černá tma malého človíčka obklopuje,
nikde žádná naděje.
Tělíčo v agonii se zmítá,
matčin absťák drápy zatíná.
Vzdáváš se ho, ačkoliv´s ho zmrzačila.
Miminko leží,
křečím se neubrání,
kdo jej zachrání?
Odejde do pekla za tebou?,
nebo snad do nebe?
Nechtělo by spíše žít?,
místo toho, tvůj fet je zabije.
|
