|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Velká, povídá, začala shromažďovat o Vašíkovi údaje z tanečních zábav i odjinud, z dávných dob. Zjistila, že se jedné dívce díval ještě lépe do očí. Dva roky, než s Velkou začali chodit, byla zválená tráva. Hned vysvětlím, dodala. Vašík udělal bleskovou seznamku s jednou ohnivou, po tanci šli na procházku, vyhýbali se měsíci a hvězdám a vrátili se s trávou i ve vlasech.
Potom zjistila, že Vašík oslovil jednu neznámou ženu a za dvě hodiny měli schůzku za městem. Přišel od ní za tři dny. Mně připadalo, že ztloustl, asi ho při tom dobře krmila.
A také se kvůli němu popraly dvě dívky. Oběma řekl stejné místo a čas schůzky jedné tiché noci. Dokonce to řešil soud. Protože má Velká známosti v justici, četla všechny papíry.
Mezitím, co toto vypravovala, poprosila paní Aloisie o tři kávy, dvoje cigarety a dva zapalovače. Všeho se jí dostalo.
Zeptal jsem se, jak příběh skončil. Paní Aloisii blýskly oči, když doplnila, že se Velká nechala unést do neznámých krajů nejbližším příbuzenstvem. Věci odvezli ve dvou autech, kočku vzala s sebou, psa nechala.
Vašík se pak zatvrdil, neoženil se, ale žil na hromádce s deseti ženami. Vždy po třech měsících, poté plynule přešel jinam. Mně se nejvíce líbila Usměvavá, ta se pořád chechtala, uměla vařit, prát, uklízet, ale jednoho dne přišel Vašík domů a našel vzkaz, že utekla s námořníkem.
Číšník na naše přání zabalil paní Aloisii tlačenku se dvěma chleby. Ona slíbila, že vyřídí pozdravy synům. Poté jsme se rozloučili s tím, že my budeme pokračovat v další jízdě a ona půjde k synům.
|
|
|