Tančit v obřím městě začneš v podvečer

kdy chobotnicí tunelů bez přestání křižují vlaky

postavy vtěsnané do mezer kudy nepropadne vzdech,

závan, zaváhání, přešlap přes žlutou čáru na peróně

Musíš se nechat vést burácivým davem chodbami

po schodech do ulic rozběhnutých městských tlup,

otevírat dveře ukřičených domů, zírat do rachotících

Pačinko & Slot (těch slují), kde chrastění mincí odráží se

od bílých košil, mužských tváří, lesku polobotek z kůže,

ve vymražených sálech se učí rychle zapomenout, vymýt

zpocené záhyby návyků věrných psů, ztratit se, zadoufat

Karneval ulic se rozpíná, uklání zepředu nazad přes turnikety,

 ujíždějící schodiště, skla dveří, láká a láká do skladišť snů,

plastové kočky tik tak protahují boky, nekončící jarmark křiků,

přehřátá dlažba, panenky města klopýtavě špičkami k sobě

okolo mne do nočních příslibů a povinných pokušení

Večer se uklání, pozvánka tančit se neodmítá,

nezdvořilost neodpouští, neznalost trestá, obejmu tě pevně a

vkročím s tebou do spirály tance tělo na tělo, kruh po kruhu

postupně přidává rychlost a step a cval a dech až třpytivá kola střepů

padajících mezi (do nekonečna) vystavěné domy ještě víc přitopí v kotli

Tlak stoupá, tep masek pod parou, zaškobrtnutí přes opožděný úkrok

botky s mašlí až k pronikavé písni sirén. ...            

Na parketu klidné štěrbiny očí.  Monitor města zšedl.

over computer game is over computer game is over computer game is over computer game is