|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Nadějí den křísil a rozfoukával
od rána do rána ze samot v nával
rozhoří plamen se ťuknutím oblázků
zaslzí jiskřička cos´ visí na vlásku.
Zazáří jiskérka v srdíčka střed
zamíří čekám-li také mě
hrot její téměř naráží na Ni
myslíš na Ji ptám se bezhlasně.
Oči v tmě není spravedlnost
ohledů nedbá na kolemjdoucí
šípem zasáhne všematoucím
svět celý zšílí až na dřeň kost.
K neznámu směřuje Ona
důstojně kráčí v srdce dřeň
vyraší náhle lístky lásky
uprostřed jich zdvihá se peň.
|
|
|
