|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Na břehu rána
vstupuji do písku sněhu
našich pobřeží
kde my s ústy jako roztátými vodami
stojíme nad stíny sebe samých
jichž bychom si nebýt lednů a pomalých příchodů dnů
ani nevšimli
sám nevím, zda jdu proti proudu
s nímž míří lidé ke svitu fabrik
sami zhaslí
jen skláním hlavu před kapkami deště
jímž taje
aby mi nesmyl tvář
kterou si pamatuji ze zrcadel
a říkám si Bože
co je za vší tou tmou
které se dopouštíme za polibků a smrti
když zavíráme nebo jsou nám zavírány oči
abychom se nedopustili strachu
jako se i já jej právě dopouštím
ale jen kvůli světlu
s nímž spatřuji neviditelné
tebe
kvůli tichu
s nímž říkám nevyslovitelné
miluji tě
a kvůli tobě
abych uchopil neuchopitelné
a objal tě
pažemi, které jsou mi půjčeny
což miluješ i nenávidíš
najednou
jako každý leden
|
|
|
