Svět je odsouzen k zániku. Tedy svět, jak jej známe. Není divu. Nemáme teď na mysli ekologické katastrofy, zhoubné viry ukryté ve vojenských laboratořích, meteority a komety na oběžné dráze, ani atomové zbraně, jež se mohou tak snadno dostat do nepovolaných rukou (tedy, ještě nepovolanějších než těch současných, což dost dobře už skoro nejde). Asi by mělo být řečeno, že světem myslím realitu, kterou si vytváříme kolem sebe, nikoliv planetu (rozuměj fyzický povrch). Čili civilizace. Zbývá jen několik málo chvil do konce. V dnešní době již neexistuje pravda jako kategorie. Existuje jen řada zajímavých mediálních obsahů, které si můžete vybrat. Wolfgang Giegerich píše: "Obraz se stává sebeprezentací, sebeznázorněním, show. Protiklad pravda - fikce ztratil smysl, protože oba pojmy se staly nerozlišitelnými. ... Informační společnost se řídí logikou, jež "nutí" členy této společnosti k prezentaci kvůli prezentaci. Dnešní fascinace vychází z formy, prezentace už nepředpokládá přítomnost něčeho (pravdy nebo archetypické skutečnosti), neznamená manifestaci vnitřního obsahu, neboť ztratila mytickou dimenzi i zaměření na poznání, vědění, význam nebo pojem."
Absurdita se stává průvodním jevem našich životů. Co ovlivňuje naše jednání? Máme skutečně "svobodnou vůli"? Nejde jen o průsečík zájmů jiných subjektů, které nám předkládají názory, s nimiž se do jisté míry identifikujeme? Řečnická otázka. Technooptimismus některých mých přátel je jen líbivým útěkem do mytické budoucnosti, kde se všichni budeme mít dobře. Takové království nebeské na zemi. Ale nikde není vysvětleno, proč by se tyto líbivé vize měly naplnit: vždyť svět je ovládán mocnými a bohatými, kteří se chovají podle hesla 'Po nás potopa.' Domnívám se, že být paranoidní je dnes zcela normální: rozhodně pro lidi s nadprůměrnou inteligencí. Mnoho z nich se ovšem opájí představou celosvětové konspirace, ať už ji řídí kdokoliv. Imperialisté, zednáři, jezuiti, židi, komunisti... Skutečnost je ovšem ještě mnohem horší: Žádná konspirace neexistuje! Jde jen o výsledný vektor zájmů mnoha skupin, které nejsou nijak koordinovány - spiknutí by bylo možné zlikvidovat, lidskou blbost a sobectví zničit nejde. A proto máme smůlu. Svět je odsouzen k zániku.
|