|
| |
 |
Festival pouličního divadla
Autor: Kateřina (Občasný) - publikováno 21.9.2000 (14:45:22), v časopise 22.9.2000
|
|  |
Divadlo grotesky, Duhové bubliny | Festival pouličního divadla 1.-3., 8-10. 9. 2000 Praha
(Krátký, subjektivní pohled)
Festival pouličního divadla v prvních dvou zářijových víkendech oživil prostor mezi Kampou a Klárovem. Nepatrnou část představení jsem měla možnost zhlédnout až sobotu a neděli druhého víkendu. Setkali jsme se zde s divadlem „veřejného prostoru“ nejrůznějších žánrů: loutky, pantomima, tanec, případně vše dohomady. Návštěvnost byla obrovská, mnoho diváků odcházelo zklamaně, protože neviděli přes hlavy dříve přišedších. O něco lépe na tom byla předstvavení, která se dala sledovat i z Karlova mostu, jako například excelentní Giro di vita v produkci Divadla Alfred. „Cyklistická komedie v kole, o soužití kolem a na kolech. Úsilí až do naprostého vyčerpání a zdeptání soupeře a nakonec stupně vítězů...“ Hodina skvělé zábavy, gejzíru nápadů, profesionálních výkonů. Stejně okouzlující byly Budky, pětadvacetiminutová inscenace téhož divadla, o tom, co vše se může přihodit okolo a v telefonní budce. Spokojeni odcházeli diváci i z dalších mimických představení, Duhové bubliny a Aférie Divadla Grotesky V. Strassera a K. Jiránkové, ozvláštněných navíc duhovými obřími bublinami. Pouliční loutkové divadlo také sklízelo zasloužené ovace. H. Forman a D. Kašpar předvedli přesné akce v desetiminutovém Učeném praseti mazaného Kašpárka. Masový kašpárek F. Váši předvedl nové možnosti loutkového divadla. Viděli jsme souboj masového Kašpárka (maso masám) s jeho nevlastním bratrem, lidovým Kašpárkem. Zlo zvítězilo nad dobrem, aby nakonec bylo také poraženo. Lidový Kašpárek zvládl útoky ledvin a jater jeho nehodného nevlastního bratra, ale dršťkovému havranovi přes dršťku dát nedokázal... Musel zasáhnout Krakonoš. Praktická ukázka toho, že dobrý loutkář naváže skutečně vše.
To Kašpárkův další bratr, maďarský Vitéz László, si hravě poradil se čtyřmi zástupci pekla, duchem i smrtkou a osvobodil tak zakletý mlýn. Krásné, sdělné divadlo, jazykovou bariéru jsme nevnímali. Ostatně, výraz „Jesu Maria“, který užívali čerti, když padali do mdlob přičiněním Vitézovi pánvičky, byl jasně srozumitelný, stejně jako výraz mouliner pro majitele mlýnu. Inscenaci Vitéz László a zakletý mlýn k nám přivezl János Palyi. Francouzská inscenace Artura LeBona Punch aneb další Don Juan odradila diváky přehršlí mluveného slova a nevýrazným, stále se opakujícím dějem, vyjadřujícím Punchovi úspěchy na poli milostném.
Další krásné pouliční loutkové divadlo předvedli studenti ALD DAMU (Z. Tesař, Šimčík, Rímský, Měcháček, Čeřovský, M. Schulte). Z velkých kapes bachratých kabátů a nohavic vytahovali Žebráci různé loutky, vesměs představitele spodiny kamarádů z mokré čtvrti, kteří se ucházeli o přízeň jedné povadlé umělkyně.
Zkrátka, na Kampě a cestou na Klárov se bylo nač dívat, diváci odcházeli nadšeni (byť unaveni) z přepestré nabídky kvalitních divadleních akcí v otevřeném prostoru. Díky uměleckému řediteli Ctiboru Turbovi jsme měli možnost shlédnout různá divadla z různých končin na podobné téma.
|
|
|
