|
Mše
Mešní roucho mého života
má švy z bolesti
ze strachu čekáren:
pro mladé básníky
jsou to vesměs jen
odtažité pojmy
jen slovní struska
kolem klávesnice
Po lomených oknech klece
bez konce padá mříž
již proudy vody vijí
potud ježek v středu
dýchá klidně
nejdelší osten zatažen
přestal drásat drapérii
Kolem měsíce krouží stín
plíží se přes krátery;
dusivý pach hlohů v květu
točny tramvají
slečny v sukních
zalesněné klíny nahotin
a řetězy písmen v knize:
vlákna hebkého tkaniva
útržky hedvábné příze
křižují se
Ve výklencích bují tma
zvenčí řec sbíječek
a pod klenbami šustí křídly
za špatnou zprávou
zlověstná zvěst
zatím však stojíme
a pějeme své miserere
zatím nezaznělo
ite, missa est
|
