|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jemné poklepání
na sebe
okolí
srdce.
Začali.
On se zhluboka předklonil
ona v záklonu
anoanonene!
šeptla
směrem k jeho já
ano.
Zastavili čas
doteky
věčných částí
hranic
pohledů
které
znemožňovaly
vše něžné
co spalo
tisíce let
v budoucích tancích.
/Ty přicházejí tak
že nikdy nepřijdou./
Chápání ruky
se vymyká všemu
trochu se podobá
přemýšlení nohy
při otočení
směrem.
Jemné zašustění
přejelo
stříbřitě
prstem
až tam
kde začínají
odfláknuté dějiny.
Ty se vracejí
s hlubokou omluvou
a dalším útokem
zatímco
údy
srdce
duše
zůstávají
a
začínají
znovu
tancem
nula.
|
|
|
