|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je podzim ve větvích a listí sněží
na zemi spadané barvami taje
jako kůň splašený čas kamsi běží
je sklo mlh na oknech od pokoje.
Tam my se hledáme jako snad poprvé
jako bych nalézal neznámou zemi
svítání tělo mé zalilo od krve
prolité ostřím tich i slovy všemi.
A pohled postojí, když tvůj se zastaví
spojí se v jedno též jak v bludném kruhu
z doteků zlámaní líbáním bolaví
změnil se okamžik ten v krásnou duhu.
Kdo první vstane dnes z postele vystoupí
do písku pokoje, kde již v prach příští
otiskne přítomnost, minulé pochopí
a spatří budoucí jak v sen se tříští.
|
|
|
