|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Přišla v mlze vylekána
nesměle se představila
prsten v dlani závoj v duši
krásu v sobě přetavila.
Krása hravé krůčky dělá
otáčí se do mě vrazí
skrz clonu pak omluví se
až si málem hlavu srazí.
Zázračnost hle zjevila se
kane kapka na mou ruku
další záhy připravena
ukončují naši muku.
Orosená květů plocha
vprostřed vznosných stromů stojí
obrazy tam zavěšeny
sluníčko jich k sobě pojí.
Opar slunci rád zamává
chce být trochu důležitý
zlatý háv se pousměje
prožitek náš ten je žitý.
Korálky mám nachystány
tiše dí tu jeden z květů
kloní hlavu k družce v barvách
zavěsí korálek v letu.
Pozadu já nezůstanu
krásu já chci oplatiti
korálek též nachystaný
víc než něco může býti.
My dva věky hledáme se
nedělá nic louka pro nás
bělný závoj přidává se
skoro jako rána pod pás.
Z kořenů strom vykořeněn
druha druh tu spodobuje
na mýtině počínají
kořenů a větví reje.
Ona mezi květinami
prsten v směry rychle točí
chci být též tam na mýtině
sledovati jejich oči.
Postůj u mě kráso chvíli
budeme se dívat z dálky
slibuji že budu tiše
sledovat mhu a oblaky.
Procházím se všude kolem
do mlhy já oblečena
místa známá volají mě
pomalu zas' jí svlečena.
Zachumlány páry v mlhu
v jitru sebe odhalily
mezi nimi postav krásných
krásu ony vytvořily.
Budu čekat já na krásu
na lukách či v knihách stromů
blízko v dál zní na tisíce
na tisíce krásných zvonů.
|
|
|