Při multidimenzionálních čarodějnických válkách o tento svět, při kterém se rvali o podzemní
mimozemské a vesmírné systémy a vědomí lidí na tomto světě dvě skupiny mimozemšťanů
– za světlo Galaktická federace, za temnotu Drakoniánsko – iluminátské impérium a které jsem
já osobně zažila jako „čarodějka“, původně napadená NWO, jsem měla možnost poznat, alespoň
z části magicko – kultickou síť naší planety.

Jde v podstatě o magické podstaty jednotlivých míst na zemi, jejich specifickou energii a kvality –
jsou to vesmírné a kosmické „struny“, které jsou napojené skrze tělo naší planety přes konkrétní
místa a tím dodávají jednotlivým místům na zemi specifickou atmosféru i druh myšlení.

Konkrétněji se jedná o to, že zatímco tady – ve střední Evropě je dejme tomu energie smírčí a ryze
přírodně, ale i intelektuálně laděná – kdyby to měla být konkrétní postava, tak by to mohla být
třeba jabloňová panna, tak je to něco úplně jiného než čínský drak, nebo perský šáh, nebo
svobodomyslná francouzská princezna.
Každá oblast na světě má svoji pohádkovou podstatu. Ta se utváří konkrétním kosmickým proudem
specifické kvality, která v konkrétních místech prochází povrchem Země. Kdyby tu měla být
parafráze s lidským tělem, tak jsou to akupunkturní body, čakry atp.

Každý takový „kult“, má svoji přírodní „energo - strunu“ do útrob planety, ale mnohdy to bývají
i technicky podpořená místa podzemními systémy, prostě technicky posílený kult, nebo jsou
(ale jen zřídka) de-facto technicistního rázu, ale protože přesto nesou dobrou kvalitu, tak se stále drží.
Nebo je to absolutní kombinace, jako třeba Himaláj.

Nejsilnější a nejsvětější kulty jsou ryze přírodního a kosmického charakteru.
Naprosto kosmického charakteru je třeba „Bermudský trojúhelník“. To je místo, kudy prochází
nejvyšší dimenze nekonečna, věčnosti a bytí touto planetou. Tam je kosmický časoprostor a může
se tu stát cokoliv.
Ryze přírodní kult je Sibiř – hluboko pod územím Euro-asie Ruska je klidný hluboký kult – jako
čistý zelený smaragd, který leží pod propletenci kořenů divoké přírody – temných hlubokých
sibiřských lesů.
Přírodní a kosmický kult zároveň je Himaláj. Hlídaný všemi strážci a každý, kdo něco znamená,
tam musí obstát – tzn. že se tam vůbec psychicky dostane a že ho strážci nezastaví a je tam vítán.

Každý kult má svého strážce – což je inteligentní bytost – někdy to dělají i živí mimozemšťani,
jindy jsou to dimenzionální inteligence. Strážci kultu jsou garanti – hlídají, aby mohla daná kvalita
kosmu a vesmíru konkrétním územím procházet a snaží se „svůj lid“ držet v souladu s kultickým
systémem, aby žil na daném území harmonicky a ničemu neškodil. Pokud se tak nedaří, vzdaluje
se a přestává podporovat civilizaci na daném území, nechá ji oslabenou.

Kultická síť byla velice napadená temnotou – kanálně zle myslící bytosti zahrnuly zdravé kulty
technickými instalacemi a dimenzionálními blokátory toku zdravé energie a uvěznili a blokovali
Strážce. Nic jim nebylo svaté. Byla to válka o suverénní vládnutí sil světla.
Než jsem se v jednotlivých místech planety setkala s kultickými strážci a poznala čistou ryzí energii
těchto oblastí, mnohdy jsem musela absolvovat dost nechutné rvačky s hororovými instalacemi
nastražené od globálně-mocenského systému, Drako – iluminátského impéria.

Ve skutečnosti už se na energetické úrovni trápila i naše planeta. Drakoniánské impérium si neváží
pozitivního života v harmonii. Nenávidí vše krásné. Zničit naši krásnou planetu by je netrápilo.